Červené Pečky jsou městysem s připojenými obcemi Bohouňovice I, Bojiště, Bořetice, Čertovka, Dobešovice, Dolany, Hranice, Malá Vysoká a Opatovice, z nichž mnohé k němu patřily i v historii pečeckého panství. Městysem byly v letech 1755–1954.
Titul městyse byl obnoven r. 2006 a současně byl schválen i jeho znak a vlajka. Původní název Peczšky se ve stoletích následujících proměňoval např. na Petschkau, Pečky Hrabáňovy, za Protektorátu Roth – Petschkau. Název Červené Pečky se začal užívat po poslední změně majitelů s nástupem baronů Hrubých. Ta nastala v roce 1794, kdy městečko Pečky koupil Leopold Hrubý. Od roku 1868 nese městečko oficiální název Červené Pečky, zřejmě podle natření zdí zámeckého pivovaru volskou krví, a odlišuje se tak od města Pečky, které také leží v okrese Kolín.
Příhodná poloha pod Miskovickým vrchem a Kuklíkem lákala k osídlení území už v dávných dobách. Nejstarší nálezy se datují do doby před 10 000 lety. Doloženo je osídlení Kelty v období mezi 4. – 1. stoletím př.n.l. na východním okraji obce, a to nálezem 18 kosterních hrobů. V části zvané Ohrada bylo odhaleno sídliště z doby římské (100 let př.n. l.) s nálezy hliněných nádob, zvířecích kostí a stop po obytném stavení.
Pečky byly pravděpodobně založeny ve 12. století. První písemné záznamy jsou ale až z r. 1333 o statku Zdislava z Peček a Václava z Bohouňovic a dokládají existenci tvrze a kostela s farou. Pečky po Zdislavově smrti přešly do vlastnictví vladyků z Bohouňovic, obce situované asi 3 km západním směrem.
Významnými držiteli panství byli v 16. stol. Hrabáňové z Přerubenic, kteří rozšířili hospodářství o další statky a poslední z nich, Pavel z Přerubenic, nechal r. 1580 přestavět do dnešní podoby původní gotický kostelík. Pečky tehdy dostaly jméno Pečky Hrabáňovy.
Následné střídání majitelů a třicetiletá válka přinesly úpadek a zkázu.
Zastavil jej Jan Bedřich hrabě z Trauttmansdorfu, který r. 1655 pečecké panství koupil. Zvětšil je a Pečky zvelebil. Postavil zámek, na místě tvrze nechal zbudovat pivovar, obnovil kostel, rozšířil ves a r. 1663 založil školu.
Po neslavném období, když panství vládl a zadlužil je neoblíbený Karel Jáchym Breda, se ho r. 1754 ujal svobodný pán Ignát Koch, tajemník císařovny Marie Terezie, a na jaře 1755 dosáhl povýšení obce na městys – městečko s příslušnými pravomocemi. Obec získala právo rozvíjení řemesel, mohla zakládat cechy. Těch bylo už v roce 1760 deset, např. řeznický, mlynářský, kovářský atd. V majestátu císařovny bylo též zakotveno konání týdenních trhů na městečku (náměstí) a 4 trhů výročních, dále rozvíjet obchod a volit si obecní „představitelstvo“.
